Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nutrigenetická analýza metabolického syndromu: role chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana
Petrů, Karolína ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Metabolický syndrom (MetS) je komplexní onemocnění, na jehož patogenezi se podílí řada interagujících genů, faktory epigenetické a komponenta prostředí. Z analýzy genetických aspektů MetS u experimentálních modelů vyplynulo, že řada definujících parametrů MetS je ve vazbě s oblastmi chromozomu 4 laboratorního potkana. Pro ověření těchto lokusů kvantitativních znaků (QTL) byl vytvořen dvojitě kongenní kmen, u kterého jsou části chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana (SHR, inbrední model MetS) vneseny na genomické pozadí kongenního kmene Brown Norway (BN-Lx). Cílem diplomové práce je detailně geneticky zmapovat diferenciální segment tohoto dvojitě kongenního kmene BN-Lx.SHR4, porovnat jeho metabolický profil za podmínek diet o různém obsahu sacharidů a tuků a identifikovat pomocí komparace sekvencí a genové exprese kandidátní geny či polymorfismy pro aspekty MetS, resp. potenciální nutrigenetické interakce. Klíčová slova: nutrigenetika, experimentální modely, metabolický syndrom, kongenní kmen, genotypizace, potkan
Polymorfismy nutrigeneticky funkčních genů ve vietnamské a české populaci.
Pham, Khanh Ha ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Freiberger, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá a porovnává výskyt alel polymorfismů v nutrigeneticky významných genech ve dvou populacích - české a vietnamské. Teoretická část práce popisuje jednotlivé geny a jejich polymorfismy, které jsou dlouho známy svým vlivem na metabolismus živin či na rozvoj metabolických onemocnění a jiné patologické procesy. Diskutuje o možných příčinách pozitivního výběru a o jeho dopad na dnešním rozložení genotypů a alel daných polymorfismů. V praktické části jsou uvedeny postupy při získání DNA, metody genetické analýzy polymorfismů včetně PCR-RFLP a real-time PCR spolu se zpracováním frekvenčního potravinového dotazníku. Výsledky analýz a dotazníkového šetření jsou statisticky hodnoceny a prezentovány pomocí tabulek a grafů v sekci Výsledky. V diskuzi se pojednává o možných příčinách daných výstupů. Výsledky práce ukazují, že zastoupení rizikové alely je nižší ve vietnamské komunitě zejména u polymorfismu v genu FTO predikujícím vznik obezity, v genu TCF7L2 asociovaném s rozvojem diabetes mellitus 2. typu, v genu ADH1B s rizikem možné závislostí na alkoholu a v genu MC6M zodpovědném za laktázovou perzistenci. Srovnatelnou frekvenci výskytu alel lze najít v polymorfismu genu MC4R, genu HFE a genu ApoE. Uvedené nálezy rovněž souhlasí s výsledky plynoucími z dotazníkového šetření, které...
Nutrigenetická analýza metabolického syndromu: role chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana
Petrů, Karolína ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Metabolický syndrom (MetS) je komplexní onemocnění, na jehož patogenezi se podílí řada interagujících genů, faktory epigenetické a komponenta prostředí. Z analýzy genetických aspektů MetS u experimentálních modelů vyplynulo, že řada definujících parametrů MetS je ve vazbě s oblastmi chromozomu 4 laboratorního potkana. Pro ověření těchto lokusů kvantitativních znaků (QTL) byl vytvořen dvojitě kongenní kmen, u kterého jsou části chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana (SHR, inbrední model MetS) vneseny na genomické pozadí kongenního kmene Brown Norway (BN-Lx). Cílem diplomové práce je detailně geneticky zmapovat diferenciální segment tohoto dvojitě kongenního kmene BN-Lx.SHR4, porovnat jeho metabolický profil za podmínek diet o různém obsahu sacharidů a tuků a identifikovat pomocí komparace sekvencí a genové exprese kandidátní geny či polymorfismy pro aspekty MetS, resp. potenciální nutrigenetické interakce. Klíčová slova: nutrigenetika, experimentální modely, metabolický syndrom, kongenní kmen, genotypizace, potkan
Nutrigenetické interakce dietního příjmu sacharidů v patogenezi diabetu mellitu 2. typu
Turková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu je nejčastější metabolická choroba, která je způsobena více faktory, mezi které řadíme genetické predispozice, styl života včetně kvality a kvantity diety, faktory prostředí a další. Na patogenezi diabetu mellitu 2. typu se podílí mnoho genů, jejichž alely specificky interagují s příjmem konkrétního typu sacharidu či odlišným poměrem sacharidů a dalších makronutrientů. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o nutrigenetických interakcích, které zahrnují příjem sacharidů a ovlivňují riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu.
Interakce polymorfismů genu PPARG se složkami diety v patogenezi diabetu mellitu 2. typu
Petrů, Karolína ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu je multifaktoriální onemocnění, na jehož patogenezi se podílejí interakce mezi dědičnými dispozicemi a faktory vnějšího prostředí. Mezi geny, významně ovlivňujícími patofyziologické procesy vedoucí k manifestaci diabetu mellitu 2. typu, patří i nukleární receptor PPARG (peroxisome proliferator-activated receptor gamma). Z metaanalýz lidských studií vyplynulo, že několik běžných polymorfismů tohoto genu je zapojeno do interakcí s faktory prostředí, především dietou, fyzickou aktivitou a medikací. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o nutrigenetických interakcích, kterých se účastní polymorfismy v genu PPARG a konkrétní kvalitativní a kvantitativní parametry diety ve vztahu k patogenezi diabetu mellitu 2. typu.
Business Solution for a Food Service Company Based on a Modern Nutrition Concept (case of Russia)
Tarasov, Stanislav ; Campbell, Jan (vedoucí práce) ; Štěrbová, Ludmila (oponent)
Rostoucí úroveň veřejné obavy ze stárnutí a obezity doprovázená nástupem většího počtu zdravotně uvědomnělých spotřebitelů klade důraz na rozvoj zdravotního a wellness průmyslu, která začala přeměnou ze pouhého zaplnění mezery na trhu do hlavního proudu. Jako lidská bytost člověk má jedinečné známé vlastnosti (jako věk, pohlaví, zdravotní stav, životní styl) a méně známé vlastnosti jako genetickou predispozici, a proto by měl být výživový plán navržen podle těchto charakteristik. Být si vědom genetické predispozice jedince umožňuje vyvinout vhodnou strategii v oblasti zdraví pro konkrétní jednotlivce. Systematizace těchto jednotlivých programů bude podporovat vývoj nové generace zdravotních praktik. Rusko má vážné demografické problémy s klesající populací a nízkou průměrnou délku života; vysoká úmrtnost kvůli onemocnění srdce a poměrně vysoký počet obézních lidí. Očekává se, že se nutrigenomické koncepce budou moci rozvíjet v Rusku díky jeho pevnému vědeckému základu, relativně vysoké úrovni zdravotnictví a stale rostoucího povědomí o potřebě kvalitního zdravého života především v mladé generaci. Cílem práce je proto analyzovat klíčové trendy ve světovém a ruském potravinářském průmyslu a vytvořit podnikatelský záměr o obchodním využití personalizovaného nutričního konceptu na ruském trhu stravovacích služeb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.